Jsem hovno pod tvou botou.
Pořád mě tam máš.
Energii nevydáš.
Tak se pořád válím dál.
Jsem hovno pod tvou botou.
Jen smradlavá clona. 
Čistírnu nehledáš. 
Všechno mi pak vyčítáš. 

Do bláta i do louže, to mě vůbec nekouše. 
Proč by mělo ? Jsem to já.
Jó ten zbytečný pán. 
Štěstí nepoznám, protože jsem připoután. 
Klíč jsem spolknul já, když jsem lásku citoval.
No to jsem to podělal. 
Text bych mohl předělat, odborníka ze sebe udělat. 
Pravda je však taková, jsem kreatura zbytečná. 

Jsem hovno pod tvou botou. 
Udělal jsem vše. 
Tenhle příběh znám. 
Recenzi však odmítám. 

Ať už je to překvapení, možná to tak vždycky není. 
Když si vybrat nemůžeš, starou ránu otevřeš. 
O bolesti vypravíš, lidskost má se odnáší. 
Jak to snášet mám ? 
Bez tebe budu sám. 

Jsem hovno pod tvou botou. 
Mám na sebe pořád vztek. 
Nic dobrého nepředám. 
Pořád si vše namlouvám. 
Jsem hovno pod tvou botou. 
A to bude asi vše. 
Vždycky se ti ozvu já. 
Kdo by se mnou zabýval.