*Rok

Vedro, cítím tu pořád to prokleté vedro.
Bolestí naplním celé vědro.
Řinčení vlaku na kolejích mi lebku lámou.
Překrásný to zvuk, depky pozbylo málo.
Depky od té děvky, jmenuje se život.
Nabízí se, možná se zamiluješ.
Nakonec však tvrdě zaplatíš.
Aby to nebylo málo, prolezlá je hnusem.
Vyvalí se, až svým údem, budeš v její puse.
Pořád se však vracíš, nemáš ani na výběr.
Vždy se pořežeš, vrátíš se.
A v době kdy přestaneš, vlastně ani žít nebudeš.
Pasák naláká tě zpátky, slibuje ti plno lásky.
Nakonec tě však zmlátí, důstojnost se nevrátí.
Ty pak hledáš cestu ven, zkus to u té koleje !