úterý 10. dubna 2018

Nemysli

Jsme tu jen na krátko.
Bez konce a počátku.
Obří jednotka mysli.
Uzavřená v nedokonalém stroji.
Kterému tikají hodiny.
Někomu rychleji, někomu pomalu.
Výsledek dopadne nastejno.
Až palivo jednou dojde.
Nadobro se to tělo vypne.

Nekoukejte na mě zle, podle mě nic nebude.
Představte si nebe, plné lidí předešlých.
Hromada duší, kouká se na tebe, soudí tě z doby tajemné.
Plné otázek, vizí a podobných úvah.
Divím se, že jsem se ještě nepomát.

Na dně sklenky hledám odpověď.
Proč tolik lidí věří v Boha ?
Přeci jen není vždy dobrá doba.
A ještě k tomu si hlavu lámat.
Jak svůj čas tak zbytečně flákám.
Lepší věřit, nežli vědět, alespoň se nezblázníš.
Jak to tvoje tělo hnije a ty všechny ostatní.

Počítáš dny, počítáš každý okamžik.
Čekáš, až ti hlavu zválcuje nárazník.
Co to je za život, žít jenom pro smrt.
Vzdej se útrap, panáka zbytečnosti exni, na všechno se vyprdni.
Nebo pij dál, já nejsem tvoje poradna.
Jsem Jen náhodný člověk na netu.
Který má též blbou náladu.

Žádné komentáře:

Okomentovat