Cesta

Ztracen v poušti vzpomínek, útrop a myšlenek.
Jak jsem se dostal sem ?
Jednou jinde a teď zde, nemám tušení kde to jsem.
Cesta zbývá jediná, po ní se vydávám.

Zápis první

Nejdříve temno, teď jenom prázdno a blesky.
Nemůžu se dočkat rány přes prsty.
Čas objevů, poznání, i když nevím co přináší.
Nic není dobré, nic není špatné, vše jen v šedi houstne.

Cesta jde dál a já barvy začínám znát.
Mění se rychle, často zmateně.
Někdy kruté, někdy štědré, co si z toho mám odnést ?
Dosti myšlenek točí se mi hlava, počkám do zítřka.

Ráno čiré a šťastné, co je mi to však platné.
Zastavovat, udivovat nemohu, kochání přemohu.
Občasné srážky v nebe se zdají, kdy krása skončí se ptají.
Zde nic není jasné, vše vypadá krásně, nikdo na nic nepřišel...

Zápis druhý

Krása přešla do pozadí, tlak se valí a chaos sílí.
Všchno staré se láme a tvoří se nové, přemýšlím, co semnou bude.
Není to tak špatné, cesta složitá, však hladká se vinne.
Asi to krásně dopadne ! 
''(ach, ty hloupý starče pravěký, ty se snad nikdy nezměníš)''

Cítím, že jsem to už jednou cítil a přeci jenom jsem se mýlil.
Už žádné záběry bez důkazů, mojí zkázu mi přivedou !
Samé temno, srážky, bouře, co jsem udělal špatně ?
Bolest přichází, mlátí mě všude, cítím, že ze mě nic nezbude.

Není mi dobře, posečkám a dobroty se třeba dočkám...

Zápis třetí

Cesta dlouhá, pořád v mých očích stejná.
Všechno se pojí a zaniká, jak si čistou hlavu nechat mám ?
Všechno zdánlivě zbytečné, tolik nářku a pláče.
Přeci jenom to za něco stálo, i když se toho zdá málo.

Podnebí se klidní, řeky ustávají a hlavu mám čistější.
Problémy pořád nablízku jsou, ale mě nedostanou.
Vím co dělat, i když né jistě.
Chyby se drží jak klíště, poučení povyšují výše.

Asi se mi to zdá, dobrota mě zná a svou pozornost mi dá.
Více strastí odplouvá, smetiště problémů zametá.
Otázka stojí předemnou, zůstane i nadále nade mnou ?
Cestu mi ulechčí, zkříží či jinak ? Nevím, jak se na to dívat.

Zápis čtvrtý

Obavy se vznesly, vlny dobra odnesly, pouze je přenesly.
Deště dobra přišla, vlastně nikdy neodešla.
Cesta lehčí a lehčí, nemám problémy tehdejší
Co dříve problém, dnes jistota, úžasná to přeměna.

Nebylo to vždy klidné, nikdy nic neznělo čistě.
Tomu nevadilo, strach a v opatrnost připomělo.
Cestu na uzdách drželo, asi se něco událo.
Kameny v jemný písek změnilo a mně něco utkvělo.

Vše křadne, chladne, řeky zahýbá.
Cesta se krátí, v kostech to cítím, ten pocit prázdný nastává.
Nic nekončí, jenom já, vždy tu budu já, po cestě půjdu dál.
''(Proč ? Proč to děláš ? Vždyť z toho nic nemáš !)''
Otázky se nedočkáš, proč nad ní přemítaš ?

Zápis pátý

Došel jsem ke knoci, ke zlomu, prázdnoty klamu.
Jak se země pod kroky drolí, světlo známé slyším.
Pro jednoho konec, pro jiného začátek.

Nejdříve nejasno, dobrota a zlo.
Ze začátku nevěděl moc, teď ví příliš.
K něčemu to platné bylo, teď už ale není.
Pro mě jen zastávka, na předměstí osoby konce.
Už se neuvídíme, v temnu měj se.